Previous 200 Entries29845. زاهدي 29846. زاویہ 29847. زایچہ 29848. زایدہ 29849. زباد 29850. زبان29851. زبانہ 29852. زبانی 29853. زبد 29854. زبدہ 29855. زبر 29856. زبر 29857. زبري 29858. زبرین 29859. زبس 29860. زبور 29861. زبون 29862. زبونی 29863. زٹل 29864. زٹلی 29865. زجاج 29866. زجر 29867. زچ 29868. زچا 29869. زچا 29870. زچگی 29871. زچہ 29872. زچہ 29873. زحل 29874. زحمت 29875. زحمتی 29876. زخ 29877. زخار 29878. زخم 29879. زخمہ 29880. زخمی 29881. زد 29882. زدگی 29883. زدن 29884. زدنی 29885. زدہ 29886. زر 29887. زراتشت 29888. زرادشت 29889. زراعت 29890. زرباف 29891. زرد 29892. زردشت 29893. زردك 29894. زردہ 29895. زردي 29896. زرع 29897. زرق 29898. زرنباد 29899. زرنہ 29900. زرنی 29901. زرنیخ 29902. زرنیق 29903. زرنیق 29904. زرنیق 29905. زرنیق 29906. زرہ 29907. زري 29908. زریح 29909. زرین 29910. زرینہ 29911. زڑ 29912. زڑي 29913. زشت 29914. زشتی 29915. زعاف 29916. زعفران 29917. زعم 29918. زغال 29919. زغن 29920. زغند 29921. زفاف 29922. زفیر 29923. زفیري 29924. زفیل 29925. زفیلنا 29926. زقوم 29927. زك 29928. زكاة 29929. زكام 29930. زكاوت 29931. زكوٰة 29932. زكوات 29933. زكی 29934. زگال 29935. زلازل 29936. زلال 29937. زلزلہ 29938. زلف 29939. زلفی 29940. زلق 29941. زلل 29942. زلہ 29943. زلو 29944. زلیخا 29945. زمام 29946. زمان 29947. زمانہ 29948. زمانہ 29949. زمبور 29950. زمخت 29951. زمرد 29952. زمردین 29953. زمرہ 29954. زمزم 29955. زمزمہ 29956. زمزمی 29957. زمستان 29958. زمستانی 29959. زمن 29960. زمہریر 29961. زمہریري 29962. زمی 29963. زمین 29964. زمیندار 29965. زمیندارن 29966. زمیندارنی 29967. زمیندارہ 29968. زمینداري 29969. زمینی 29970. زن 29971. زن 29972. زنا 29973. زناٹا 29974. زنار 29975. زنان 29976. زنان 29977. زنانہ 29978. زنانی 29979. زنبور 29980. زنبورك 29981. زنبورہ 29982. زنبیل 29983. زنجف 29984. زنجلب 29985. زنجلبی 29986. زنجیر 29987. زنجیرہ 29988. زنجیري 29989. زنخ 29990. زنخدان 29991. زنخہ 29992. زندان 29993. زندانی 29994. زندقہ 29995. زندگانی 29996. زندگی 29997. زندہ 29998. زندیق 29999. زنكہ 30000. زنگ 30001. زنگ 30002. زنگار 30003. زنگاري 30004. زنگال 30005. زنگالی 30006. زنگبار 30007. زنگولہ 30008. زنگی 30009. زنہار 30010. زنی 30011. زہ 30012. زہ 30013. زهاد 30014. زهار 30015. زهد 30016. زهر 30017. زهرا 30018. زهرہ 30019. زهرہ 30020. زهري 30021. زهریلا 30022. زهی 30023. زهیر 30024. زواءِد 30025. زواجر 30026. زواد 30027. زوادة 30028. زوار 30029. زوال 30030. زواهر 30031. زوج 30032. زوجہ 30033. زوجیت 30034. زود 30035. زودي 30036. زور 30037. زور 30038. زور 30039. زوري 30040. زورین 30041. زوفا 30042. زوفی 30043. زیاد 30044. زیادت
«
Previous

زبان

»
Next
zabān, or zubān [Parsīhizvãn; Pehl. huzvān; Zend hizva; S. िजव्हा], s.f. The tongue (syn. jībh); tongue, speech, language, dialect (syn. bolī):—zabān-āwar, adj. Eloquent, fluent, voluble:—zabān-āwarī, s.f. Eloquence, fluency, volubility of tongue:—zabān badalnā= zabān palaṭnā, q.v.:—zabān baṛhānā, To let the tongue wag, to chatter, prattle:—zabān band karnā(-kī), To render speechless, to silence:—zabān band honā, v.n. To be speechless, be unable to speak; to be stricken dumb;—to have lockjaw:—zabān-bandī, s.f. Written testimony, deposition, affidavit (in a court of law):—zabān-bandīkarnā, v.t. To take down a deposition:—zabān pānā(-kī), To obtain the assent, or concurrence, or approval (of):—zabān-par ćaṛhnā(-kī), To be on the tongue (of), be talked about, be public; to be on the tip of (one's) tongue, to have or know (a thing) by heart:—zabān-par rakhnā, v.t 'To put on the tongue,' to taste:—zabān-par lānā(-ko), To utter, say, speak of, mention:—zabān pakaṛnā(-kī), lit. 'To lay hold of the tongue' (of); to prevent (one) from speaking; to interrupt; to seize on the utterances (of), to criticise, to cavil (at):—zabān palaṭnā, or zabān phernā, To retract, to eat one's words; to equivocate, to prevaricate, to shuffle:—zabān ṭūṭnā(-kī), The tongue to be exercised in correct articulation; to be able to articulate or pronounce correctly, to speak with correct articulation:—zabān ćalānā(apnī), To talk much, talk at a great rate; to use foul language, to give abuse:—zabān-ćalā`e-kīroṭīkhānā, To live by a glib use of the tongue, or by flattery:—zabān dāb-ke kahnā, To speak with bated breath; to detract in whispers:—zabān dābnā, To hold (one's) tongue:—zabāndān, adj. & s.m. Skilled in language;—one well-versed in a language; a poet; a scholar; a linguist:—zabān-dānī, s.f. Knowledge of a language, linguistic attainments:—zabān-darāz, adj. 'Long-tongued'; loquacious; speaking much and malevolently; impudent, saucy; abusive, scurrilous:—zabān-darāzī, s.f. Loquacity; impudence; abuse, scurrility:—zabān-darāzīkarnā= zabān ćalānā, q.v.:—zabān dikhānā(-ko), To show the tongue (to a physician):—zabān denā(-ko), To pledge (one's) word (to), to promise:—zabān ḍālnā(-meṅ), To interfere by speech, to inquire, ask, request:—zabān-zad, adj. Talked about, spoken of, reported, public; current, used, in use:—zabān-zad honā(-ke), To be talked about, be currently reported, be often mentioned; to become current (as speech), to be generally used (by), be commonly employed (by), to pass into an idiom:—zabān saṅbhālke bolnā, To be careful as to what one says, to speak carefully or cautiously:—zabān saṅbhālnā(apnī), To control (one's) tongue, to be careful as to how one speaks or what one says; to hold one's tongue:—zabān-se nikālnā, v.t. To give utterance to, to utter, pronounce, speak:—zabān-se nikalnā(-kī), To escape the lips (of); to be uttered, be said:—zabān kāṭnā(-kī), To interrupt the speech (of); to make a clicking noise with the (apnī) tongue expressive of regret at a slip or error; to be sorry for what one has said; to grieve, lament; to speak foolishly or inconsiderately:—zabān-kāmīṭhā, adj. Sweet-tongued, honey-tongued:—zabān karnā, To speak foolishly or inconsiderately:—zabān-ko bas-meṅrakhnā, or zabān-ko muṅhmeṅrakhnā, To keep the tongue under control; to hold one's tongue, to be silent:—zabān kholnā(apnī), To give loose to the tongue; to speak out:—zabān-ke ćaṭkāre lenā, To smack the lips (over), to enjoy or relish; to enjoy dainties:—zabān-ke maze lenā, To enjoy dainties:—zabān-ke nīće zabān honā, v.n. To be double-tongued:—zabān nikālnā(apnī) = zabān ćalānā, q.v.:—zabān nikālnā(-kī), To pull out the tongue (of):—zabān hārnā(apnī), To pledge (one's) word, to promise:—zabān hilānā(apnī), To wag the tongue, to speak; to ask, request.
Origin: Persian

The search box accepts Urdu, Hindi and English words in their native alphabets.